Nesoukromé soukromí aneb Big Brother zasahuje!

Posledních pár let nás čas od času děsí zprávy o nejrůznějších zásazích do našeho soukromí. Jsou to všudy přítomné kamery monitorující nejrůznější veřejná místa, hrozba nekontrolovaných odposlechů, údajné čtení soukromých mailů, vyžadování nejrůznější osobních a někdy až intimních informací a to nejen úřady, ale také komerčními subjekty. Dost děsivá představa a nejhorší na tom je, že jim v mnohém vycházíme sami bez odporu vstříc. Naštěstí se s tím dá něco dělat!

Již pár let se snaží různé iniciativy nabourat "právo" veřejné správy na mnohdy s předmětem nesouvisející soukromé informace a stejně tak i upozorňují na nekalé chování některých komerčních subjektů. Vždyť jde přece o právo na soukromí, které je tímto nabouráváno. Na tento problém se snaží upozornit i Big Brother Awards.

Když se řekne Big Brother, každému se automaticky vybaví známá reality show TV Nova. Avšak Big Brother Awards rozhodně nemá - kromě názvu - s touto soutěží nic společného. Jak stojí na stránkách Iuridicum Remedium (IuRe - nezisková organizace, která soutěž pořádá) "ceny Velkého bratra jsou anticeny pro nejvlezlejší firmy, úřady či technologie". IuRe se primárně věnuje oblasti lidských práv a technologií, což je věc, která se týká nás všech. Každý člověk má podle listiny základních práv a svobod právo na ochranu soukromí. To je ovšem často bez našeho vědomí porušováno.

IuRe se snaží na tuto problematiku upozornit a proto od roku 2005 udílí ceny například v kategorii dlouhodobé porušování lidského soukromí, největší firemní či úřední slídil nebo cenu za výrok Velkého bratra.

Kladnou cenu naopak lze získat v kategorii ocenění za ochranu soukromí.

V minulých letech byl například "oceněn" Facebook kvůli špatné ochraně osobních údajů či Ministerstvo vnitra za bojkot legislativy upravující používání kamerových systémů. Letos zase například Ministerstvo zdravotnictví za dlouhodobé porušování práva na soukromí občanů zpracováváním jejich údajů ve zdravotních registrech, návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o používání údajů jmenné evidence cestujících (PNR) nebo Český statistický úřad za sčítání lidu 2011. Tato soutěž má tradici v mnoha evropských zemích, tedy toto není další "náš" problém či naše česká specialita a poukazování na neoprávněný nebo podivný sběr osobních dat, nepatřičné a mnohdy bezdůvodné šmírování a zneužívání úředního postavení proti občanovi je věcí společnou.

Málo kdo si uvědomuje, jak Evropská unie kupříkladu změnila svými nařízeními legislativu zabývající se skladováním dat (data retention). Ta ukládá skladovat záznamy o všech emailech, telefonních hovorech atd. po dobu šesti měsíců. Vím, že je jistě vedena dobrými úmysly, tedy bojem proti terorismu, praní špinavých peněz, kriminalitě, organizovanému zločinu a kdo ví ještě čemu. Ale vedlejším nebezpečím je nepřiměřený zásah do soukromí jednotlivce a tomu se musíme bránit. Musíme vyvinout maximální tlak na ochranu našich dat a soukromí abychom si byli jisti, že ve jménu dobra není pácháno zlo.